Pohádkový zámek Neuschwanstein

29.10. 2015 - Cestování a akce

Kdo by neznal tento pohádkový zámek Ludvíka II. Bavorského, který napomohl k jeho pádu, kdy díky jeho zálibě v úmění a výstavbě podobných neskromných staveb, doslova drancoval státní kasu, což nakonec neunesli ministři, kteří jej posléze prohlásili za blázna a zbavili ho trůnu. Ať si kdo chce, co chce říká, zámek Neuschwanstein je tak pohádkově kýčovitý, až je krásný.

Plánování a balení výbavy

Naše letošní výletní sezóna pomalu končí a tak to chtělo nějaký nápad, jakým podzimním výletem ji uzavřeme. Volba po nedlouhém přemýšlení padla na Bavorsko a zámek Neuschwanstein, který jsme na obrazovkách televize díky Waltu Disneymu viděli už nesčetněkrát, že nám připadalo jako dobrý nápad, seznámit se s ním osobně a kdy jindy, než v období, kdy je obklopen barevným podzimním hávem.

Vypůjčil jsem si od kamaráda objektiv Nikkor 70-200mm f/2.8G a doplnil tak mou výbavu v představě, že se mi tento objektiv náramně hodí pro focení zámku z vyhlídkového místa v podobě Marienbrücke. Jak moc jsem se mýlil.

Opět jsem chvilkově zaváhal, ale nakonec jsem sáhl i po stativu, ačkoliv jej sebou děsně nerad nosím pro jeho neskladnost a váhu. Rozhodl jsem se, že udělám alespoň jednu seriózní fotografii ze stativu. Minimálně, že u toho budu vypadat jako opravdový fotograf 😉

Plány stranou, jde se improvizovat

Zámek Neuschwanstein patří ke skutečným turistickým magnetům Bavorska a to, co to znamená pochopíte až na místě. K zámku jsme dorazili ještě před otevřením hlavní kasy hluboko pod zámkem, kde se již hrotí davy turistů. Přilehlé parkoviště se již zaplňovalo, ale nebyl problém nějaké to volné místo stále najít.

Z přijíždějících autobusů se vždy vyhrnula nová skupina asijských turistů, kteří okamžitě brali stečí cestu vedoucí k zámku, přičemž na své mobilní telefony pečlivě dokumentovali každý vystoupaný výškový metr. Asi to bude pravda, co jsem se dočetl v propagačním časopise na hotelu, že zámek ročně navštíví více jak 1,4 milionů turistů. Bude tu těsno.

Ačkoliv se ranní mlha každým krokem vzhůru rozpouštěla, prostory kolem zámku začaly pozvolna houstnout turisty. Tady snad ani nemá cenu vytahovat fotoaparát z batohu a raději jsem se přidal k ostatním a vše jsem dokumentoval na svůj mobilní telefon.

Neuschwanstein

Bohužel jsem přeskočil jeden skutečně šokující moment a sice … kousek od parkoviště jsme došli k rozcestí, kde ležela na zemi cedule, že vyhlídka Marienbrücke je uzavřena. Nemohl jsem tomu uvěřit a doufal, že to nakonec nebude tak zlé. Naděje umírá poslední, říkal jsem si.

Nejel jsem přeci přes 500km daleko jen proto, abych se prošel kolem zámku a neudělal ani jednu fotku, kde bych zvěčnil zámek v celé své kráse, to ne!

Musím improvizovat, stůj, co stůj!

Za plotem

Nebudu to natahovat, vstup k vyhlídce Marienbrücke byl obehnán drátěným plotem, který jsme napřed opatrně prozkoumali a když na jednom jeho vzdáleném konci se dala tato hradba snadno obejít, vklouzl jsem po chvilce zaváhání za plot a pelášil k vyhlídce.

Ke vší smůle most byl uzavřen pro jeho rekonstrukci, kdy na něm zcela scházela podlážka a to bych už vážně zašel hodně za hranu, pokud bych se na něj škrábal po jeho železné konstrukci. Naštěstí před vstupem na most byla vyšlapaná cestička za malý drátěný plůtek, u kterého stála cedule s nápisem v němčině. Díky bohu německy neumím a tak překročenění toho plůtku bylo snadné po všech stránkách.

Vyšlapanou cestičkou jsem došel až k hraně hlubokého srázu, kde už byli dva fotografové. Jeden tam dorazil těsně přede mnou a druhý akorát dokončoval časosběr. Nebyl jsem v tom sám a tak jsem v klidu vytáhl výbavičku, abych vzápětí zjistil, že 70mm je děsně dlouhé ohnisko a tak jsem udělal alespoň rychlou panoramatickou sekvenci.

Než jsem přehodil objektiv za 35mm ohnisko, dorazilo ke srázu dalších pár lidí a začalo tam být poměrně těsno. Přesto jsem stihl udělat pár záběrů než jsem se rozhodl místo opustit a vrátit se na hlavní cestu zpět za čekající rodinou.

Nejsem na sebe hrdý, že jsem obešel zábrany, ale jelikož jsem tím ohrozil pouze sám sebe, usínalo se mi toho večera dobře. Navíc jsem na své paměťové kartě střežil pár záběrů, kde mám ten nádherný zámek v celé své pohádkové kráse!

Další podobné příspěvky
Autor

Ačkoliv mě živí převážně IT služby, fotografie, film a cestování je mi životní vášní, které jsem doslova podlehl. Rád poznávám nová místa a lidi, proto nevynechám jedinou příležitost sbalit věci a vyrazit za dobrodružstvím.

2 komentáře
  • Lenka J. Odpovědět

    Michale,

    moc krásné fotky. Smekám. Vás je v Embeditu škoda. Viděla bych Vás jako p.fotografa v časopisu National Geographic .-).
    Mějte krásný den a díky za vzpomínku.

    Lenka

    30 října, 2015
    • Michal Soukup Odpovědět

      No, tak po takové pochvale a odhalení se většinou přepínám do režimu „paranoia“ … každopádně děkuji! 😉

      30 října, 2015

Vyjádřete svůj názor